Smutný příběh jménem Beta for Azeroth

• Esperanta
• 16.12.2018
• Battle for Azeroth

Stýská se vám po Legionu? Mně ano. A hodně. Ještě dnes si pamatuji na zklamání jménem Warlords of Draenor a zklamání se mi bohužel po dlouhé době vrací. Úžasné levelování, prostředí, ze začátku i Garrison. A pak jsme tu měli endgame. Obsah pro maximální levely, který zprostředkovával Ashran, jeden daily quest v Garrisonu a reputace, které vás nutily se ugrindovat k smrti. Dodnes je nemám a to uběhly čtyři roky. Raidy už možná byly trochu zajímavější a zabavily na déle, ale to nic nemění na tom, že casual hráč bez guildy neměl šanci se zabavit. A možná ani s tou guildou. Dobrá, WoD už jsme probírali několikrát, ale to nemění nic na tom, že o Legionu se začalo mluvit jako o "Velké omluvě za Warlords of Draenor". A docela zaslouženě. Následující článek tedy bude trochu mým shrnutím, proč je Battle for Azeroth vlastně zklamáním. Pokud tedy chcete vidět, jak umí Esperanta brečet a dělat ze sebe nolifera, který řeší jen WoW, jste tu správně. Připravte se, tohle bude rovnou potok slz, brekot mé redaktorské kariéry na WoWfanu.

 

Zároveň bych se chtěla též omluvit za to, že slibovaný článek z pohledu Hordy nikdy nevyšel. V té době mi odešel počítač a ke hře jsem se asi tři týdny nedostala. K Hordě se časem dostanu, ale na článek už je přeci jen trochu pozdě. Ale teď už zpět k Beta for Azeroth, který je venku pět měsíců... a zatím se moc nepředvedl.

 

Pamatujete na moje články, kdy jsem se rozplývala nad tím, že s Legionem opravdový příběh WoW opravdu začíná? Moje první dojmy z Legionu? Článek od Bellatrix o tom, zda je Legion spásou WoW? Či snad jak si vede Legion po dvou týdnech a dvou měsících? Nebo můj rozlučkový článek? Legion by prostě dobrý. Budou existovat tací, kteří ho rádi nemají, stejně jako spoustu jiných datadisků. Ale vedl si nesmírně dobře. Legion se dokonce umístil na prvních třech příčkách nejoblíbenějších datadisků vůbec. Když tedy Legion končil, věděla jsem, že mi bude chybět. Ale že až tolik, to jsem zjistila až po doexpení první postavy.

 

Blizzard nám oproti Legionu sliboval, že budeme mít víc časů na alty. Mně to upřímně nevadilo, výborně jsem se bavila a dokonce jsem měla ráda i Suramar, protože po zalogování do hry jste stále měli co dělat, stále na vás čekal nějaký příběh, který se vyvíjel vpřed. Ne, War Campaign se nepočítá, je o ničem. V čem byl tedy Legion lepší než Battle for Azeroth? Obávám se, že téměř ve všem. Mé počáteční nadšení z hudby, prostředí a expení opadlo a nahradilo ho zklamání. Warlods of Draenor jsem hrála zhruba dva měsíce. V Battle for Azeroth? Zhruba měsíc. A nehodlám se logovat zpět do hry. Ani nový patch mě nepřilákal zpět.

 

Lokace a levelování

Ty snad probírat ani nemusíme, Zandalar i Kul Tiras jsou realivně fajn. I když Kul Tiras má stále lepší hudbu a questová linie v Drustvaru je pořád jedna z nejlepších. Nemohu si však pomoct, ale do Zandalaru se mi cestovat často úplně nechce a netuším, jak to mají hráči opoziční frakce. Broken Isles byly stále hezčí, tedy až na Broken Shore. Azsuna, Val'sharah, Highmountain i Stormheim byly všechno krásné lokace a Suramar bral dech svou velikostí i vzhledem. Přiznávám, že v Battle for Azeroth bere dech zase Dazar'alor a i poněkud industriální Boralus. Lokací máme šest, jen jsou rozděleny mezi Alianci a Hordu, ale díky tomu utrpělo i levelování. Díky větším lokacím působí levelování pomaleji a někdy jsou questy jen umělou výplní, viz třeba Stormsong Valley a řešení Quillboarů. Zatímco v Legionu mě bavilo expení i několikrát, nevím kolikrát bych chtěla expit v Battle for Azeroth, zvlášť když vím, že v endgame obsahu na mě nic nečeká. Jediné, co mě v dohledné době láká, je vyexpit si od začátku jednu postavu a procházet starý svět a staré příběhy. Jenomže teď když už opět zvedli procenta expů ze starých zón, nevím jak moc si budu moci užít třeba takový Northrend. Stále u mě nějakým způsobem vedou Broken Isles, které mě neomrzely ani po dlouhé době a ráda jsem prozkoumávala každé jejich zákoutí a to do posledního momentu datadisku. Na Zandalaru i Kul Tirasu pouze procházím ty nejnutnější části a znovu odcházím.

 

Reputace

Kolik z vás mělo už dávno exalted reputace se všemi frakcemi na Broken Isles ale i tak jste plnili svědomitě World Questy každý den pro Emissary quest? Já byla mezi nimi. Broken Isles jsem prolétla skrz naskrz, znala každé zákoutí a nikdy mě neomrzelo po nich poletovat. World Questy měly vždy nějakou odměnu, která mě motivovala je splnit. Navíc již od začátku jsme měli Paragon reputace a z truhly mohl padnout mount. Já štěstí neměla. Mounty dodnes nemám. Ale i tak jsem se snažila. V Battle for Azeroth reputace stále nemám na exalted. World Questy neodměňují, jak by měly a nemotivují k dokončení. Paragon reputace byly nyní přidány, ale mounti z truhel nepadají. Nejvíc k smíchu jsou ale odměny ze samotných reputací. Aliance má třeba jen koně. Pak nějaké části gearu, které už ve chvíli, kdy dosáhnete například revered, dávno nepotřebujete, protože máte lepší z dungeonu. Původně jsem chtěla splnit alespoň 7th Legion kvůli Dark Iron trpaslíkům, ale nějak mě přešla chuť hrát. Grindit reputaci, jen abyste si mohli založit další postavu a tu si levelovat? Uměle natahovaný obsah.

 

Profese

Legion přinesl profese v novém kabátě. Chtěli jste nový recept? Museli jste splnit quest. Dodnes si pamatuju na Jewelery quest, kdy jsem musela z obrovské sochy ve Stormheimu ukradnout drahokam vsazený v oku. Asi víte, o jakou sochu se jedná, je vidět snad odkudkoliv a poukazuje svou sekyrou na Highmountain. Musela jsem najít vchod dovnitř sochy a vyjít celou cestu nahoru. Svatá Petřínská rozhledna. Tohle mě bavilo. Nové recepty nebyly jen o tom, kolik máte skillu a goldů, museli jste si je prostě zasloužit. Přesně toto byla jedna z věcí, která mě namotivovala vytvořit si i další postavy s dalšími profesemi. Bohužel obsahu bylo tolik, že jsem na alty měla čas asi až po roce a půl hraní. V Battle for Azeroth toto Blizzard zazdil a udělal kombinaci questů a kupování za goldy. Co si budeme povídat, podobných kombinací udělal víc, aby měl s datadiskem méně práce.

Class Halls

Blizzard se od Warlords of Draenor poučil a tak odstranil Garrison, kteý hráče izoloval od okolního světa a nahradil ji Class Hally. Podle mě to byl skvělý tah. Hráči stejného povolání se setkávali na stejném místě, měli jste pocit, že ve hře jsou i další hrdinové než vy a během levelování vás doprovázela questová linie, kdy se každá Class Hall snažila najít způsob, jakým bude bojovat proti Plamenné Legii. Opět další způsob, jakým Blizzard namotivoval hráče si udělat víc postav. Osobně jsem nakonec měla čas jen na Shamana a Death Knighta a dodnes mě mrzí, že jsem nestihla i ostatní, ale stále přemýšlím, že si je i tak projdu znovu, když teď ve hře není co dělat. Jako velkému fandovi Death Knightů mě nesmírně těšilo strávit velkou část času v Acheru. Battle for Azeroth opět nic takového nemá. Z hlediska lore to není potřeba, chápu, ale WoW by opět potřebovalo něco, co sdružuje hráče na jedno místo. Warfronts? Nebuďte směšní. Nebo je tu snad něco, na co jsem zapomněla?

 

Suramar

Říkejte si, co chcete. Říkejte, že vás neustálé konstatování o tom, že něco schováváte, štvalo, a že jste jen pouhá iluze (ruku na srdce, někteří z nás se tak cítí i v reálném světě a nepotřebujeme to poslouchat i ve hře). Ano, Suramar byl zdlouhavý. Ano, dělat ho na několika postavách asi nebylo to pravé ořechové. Já ho třeba udělala jen na jedné postavě. Ale zabavil na nesmírně dlouhou dobu. Ještě za dob, kdy se questy odemykaly se stupňující reputací. Ve hře bylo prostě něco, co nebylo repetetivní jako dungeony a World Questy a vy jste věděli, že tam někde na vás čeká stále neodvyprávěný příběh. V Legionu se stalo málokdy, že jsem neměla co dělat. Ale pokud se to čirou náhodou stalo, šla jsem do Suramaru udělat další část příběhu. Battle for Azeroth nám přinesl War Campaign. Která nikoho nezajímá. Je nudná a o ničem. A na kontinent opoziční frakce se vám nechce.

 

Artefakty vs. Azerite Armor

Možná je to tím, že jsem nikdy nebyla hardcore hráč, ale já nikdy AP negrindila. Prostě jsem občas udělala questy, občas na mě vyskočilo, že mám nový artifact level a tím to skončilo, neřešila jsem a díky tomu mě Artifact nikdy neomrzel. Sice jsem ze začátku celý koncept nesnášela z hlediska lore a nelíbilo se mi, že hráč bude mít v držení tak mocné zbraně, ale poté jsem si na to zvykla a vytvořila jsem si ke zbraním vztah. Azerite Armor měl být prý dobrou kombinací Artefaktu a Netherlight Crucible. Není. A nebude. Už od začátku tým vývojářů řešil rozhořčenou zpětnou vazbu komunity a nakonec potupně přiznal, že se jim tento systém moc nepovedl. Je random, nikdy nevíte, co dostanete za traity a rozhodně si k části zbroje nevytvoříte vztah. Artefakt byl oproti Azerite Armoru skvělý. Teď máme jen přívěšek, který stále vylepšujeme, abychom si mohli odemknout další traity. Opět uměle nastavovaný obsah.

Patche

Můžete mi argumentovat, že se hra nedá soudit hned ze začátku, ale Battle for Azeroth máme venku pět měsíců. Legion měl už po dvou měsících Karazhan. V lednu 2017 už byl Nighthold a další obsah. Na konci března přišel Broken Shore a Cathedral od Eternal Night. V červnu zase Death of Chromie a byl otevřen Tomb of Sargeras. Na konci srpna přišel Argus. A v lednu letošního roku úprava levelování, kterou jsem si neskutečně užívala, protože jsem si už dokázala vychutnat low level zóny a expení (to bylo od té doby znovu nerfnuto). Dobře, to máme shrnutí patchů. Legion patche možná nemusely vycházet tak rychle po sobě, šly třeba posunout v některých případech o měsíc nebo o dva a měli bychom obsah přidávaný v hezkém tempu a žádné dlouhé čekání na nový datadisk. I tak si ale Legion vedl dobře a já do poslední chvíle měla opravdu co dělat a hrála jsem jen s minimálními přestávkami. Obsah navíc dával smysl a byl hezky zasazený do atmosféry Legionu.

 

A pak tu máme Battle for Azeroth. Možnost hrát za Kul Tirany a Zandalari trolly, kteří byli velkým lákadlem pro mnoho lidí, byli oznámeni už před vydáním datadisku. A měli přijít v prvním patchi. Ten už máme sice venku, ale rasy se odemknou až po Battle for Dazar'alor v patchi 8.1.5. Takže po více jak půl roce. Patch 8.1.0 před pár dny vyšel a přinesl celkem hodně obsahu, bohužel však toho, o který se nikdo neprosil. Nové Warfronts, které lidé je zajdou jen jednou pro část gearu a pak už se nevrátí. Ve Warfronts je totiž nemožné prohrát. Není zde žádný adrenalin, jen hloupá NPC a sběr surovin. Warfront jsem byla dvakrát a stačilo mi to, vždy jen pro gear. Poté questy v Darkshore, kdy například za Alianci získáte novou customizační možnost černých očí. Když jsem poprvé viděla Tyrande s černýma očima, z nějakého důvodu mě popudilo, jak moc je už lore překombinované. A to stačil tento malý detail. Co dál? Nový pet battle dungeon. Heritage armor některých starých ras. Island Expeditions už by neměly být tak otravné, mají nové odměny a dvě nové mapy, ale koho to zajímá, když je chodíme jen z donucení. Frakční invaze, super, to zní dobře, ale ani to mě nedonutilo si znovu zaplatit Game Time a podívat se do hry. Toto není obsah, který mě dostane zpátky do hry. Ne nové verze věcí, které mě nebavily už v základní hře.

 

Přesuňme se ale k tomu, co nás čeká dál a co Blizzard oznámil na BlizzConu letošního roku, společně s vysvětlením, proč jsou mobily tak boží oproti velké obrazovce, klávesnici a myši či konzoli. Oznámili totiž patch 8.2.0, který přijde bůh ví kdy a do jeho příchodu nás nynější patch s největší pravděpodobností nezvládne zabavit. A až přijde patch, co pak? Budeme bojovat proti Azshaře, dobře. Nový raid Azshara's Eternal Palace, pohoda. Vydáme se do Nazjataru, ok. Uděláme si spojence mezi gilbiny, makrurami a mořskými obry... ¿qué? Co prosím? Kdo v Blizzardu má ublížené ego, že jeho prvotní nápad s Garroshem a Mongrel Hordou složenou z troggů, koboldů, murloců a dalších potvor nevyšel a místo toho Garrosh cestoval v čase a sjednotil orkské klany? Cestování v čase bylo zatracované, ale díky němu jsme měli parádní Legion, a ruku na srdce, radši nasednu do DeLorean, než si klepat na hlavu, jakou chujovinu to kdo vymyslel. Tady se nám koncept vrací. A já zvracím. Nevím jestli mám brečet nebo se smát. Přijde nám Mechagon, město mechagnomů... a toto prosím s Battle for Azeroth souvisí jak? Máte pomáhat nějakým méně významným mechagnomům vloupat se do Mechagonu? A proč? Pomůže to nějak ve vývoji příběhu? Nebo je to jen nějaká umělá výplň? O nových Island Expedicích nemluvím. Heroic obtížnost Warfront by už mohla trochu pomoct, ale uvidíme. Příběh okolo Anduina a Sylvanas by se měl posunout. Ale znovu: jak dlouho budeme na tento patch čekat? Kdy vyjde? A zvládneme se vůbec zabavit? Možná se do té hry během mého volna zaloguji. Abych zjistila, jak moc velký smysl má utrácet peníze na Game Time.

 

Tl;dr, patche v Legionu dávaly smysl, všechny souvisely s tím, co se na Azerothu dělo. Patche v Battle for Azeroth buď přináší něco, o co se nikdo neprosil, vydávají je hodně pozdě nebo tláskají všechno dohromady, jako když pejsek a kočička pekli dort. Omluvte mě, jdu si ve vodě rozmíchat jedlou sodu.

 

Příběh

Víte, že jedlá soda neboli bikarbonát sodný pomáhá na zklidnění žaludku? Jestli jste stejně rozhořčeni nad stavem hry, snad jsem vám dala tímto článkem alespoň jednu užitečnou radu. Zbytek je bohužel jen můj brekot, abych své psychické rozpoložení vyřvala do světa. Před nedávnem jsem viděla takovou hezkou anketu na Facebooku, která se ptala: "Co je nejpovedenější troll od Blizzardu?" Víte, co to vyhrálo? A pro co jsem hlasovala? "Vodit komunitu za nos, že Teldrassil nezapálila Sylvanas a že je kolem toho zajímavější příběh". Tohle byl buď ultimátní fail nebo nechutně promyšlený marketingový tah, jak uměle zatáhnout komunitu zpět do příběhu, pak jim podkopnout nohy a plivnout jim do obličeje. "Kdo si začal první? Byla to Aliance, která nejdříve napadla Lordaeron a pak na to Horda reagovala nebo naopak? Nevíte. Nebojte, bude to rozhodně zajímavý." Ha ha. Aha. Ha. Ehm. I komunita byla schopna vymyslet zajímavější teorie než Blizzard. A víš, co, Blizzarde? Víš, že už ti ani nevěřím, že Sylvanas nebude Garrosh 2.0? Udělal jsi to s Teldrassilem, tvrdil jsi nám, že to tak není, že to, že Sylvanas stojí před vypáleným Teldrassilem přece nic neznamená. Jestli jsi nás chtěl vodit za nos, mohl jsi tu Sylvanas, Nathana a Varoka vymazat. Tohle je špatný troll. Tipnu si. Pokud Sylvanas neskončí jako Garrosh 2.0 a nezabijeme ji v raidu, tak ji buď zabijeme v questové linii nebo se Sylvanas vykoupí a nakonec ji všichni budeme milovat a říkat jak byla cool a všichni jsme s ní chtěli chodit, Aliance i Horda, chlapi i dívky zároveň. Kdo by nechtěl, že?

Blizzard nám sice dal Warbringers, dal nám komiksy. Dokonce i cinematicy jako Old Soldier a Lost Honor. Ale to nestačí. Nestačí to uchlácholit hráče, kteří hru nehrají, protože není obsah a příběh už za nic nestojí.

 

Shrnutí

Legion stál Blizzard hromadu peněz, ale dal nám tím najevo, že nás poslouchá a na hře mu stále záleží. Navnadil nás, že takový může být i Battle for Azeroth. Smutným faktem je, že nová expanze se dost blíží Warlords of Draenor. A netuším, co je horší. Mít více patchů s obsahem, který hráči nechtějí a nebaví je anebo jeden jediný větší patch s novou zónou a raidem a pak už nic. Myslím, že to první je horší. Raději budu vědět, že ve hře nic není a počítat s tím, než se zalogovat do hry v den nového patche a zjistit, že stejně nebylo přidáno nic, co by mě zajímalo. 

 

Nejlepší bude přetlumočit to, co jsem napsala do komentáře na Facebooku pod jedno hezké meme od Bellatrix. Levelování a questy byly skvělé. Takhle dobré vyprávění Blizzard dlouho neměl. Hudba je naprosto úžasná. Ovšem endgame... Endgame není tragický. On tam není. Není tam obsah, připomíná to WoD, akorát bez Garrisony a s World Questy, které jsou o ničem a nemají ani odměny, které by člověka motivovaly je dělat. Když si připomenu Legion, člověk měl chuť World Questy dělat, ale tady mě reputace nemotivují. Na kontinent opoziční frakce se mi nechce. War Campaign je o ničem. Dungy a raidy odmítám dokola chodit jen abych měla co dělat. Jediné, o čem přemýšlím a co by mi dodalo chuť se přihlásit znovu do hry, je asi založení nové postavy a projít si příběhy znovu. Battle for Azeroth jsem hrála od začátku, ale logovala jsem se do hry čím dál méně a minimálně měsíc dozadu jsem zrušila subscribe. Víte, že Blizzard se už ani nezajímá, proč ho hráč ruší? Už se nezajímají, co by mohli zlepšit a proč jim hráči odchází, už je jim to jedno. Nějak jsem tušila, že Battle for Azeroth bude mít nedostatečný obsah, ale nečekala jsem, že hra vyjde v takovém stavu. Legion mě bavil od začátku do konce, přestávky jsem měla vážně chvilkové. Jsou tací, které datadisk baví, já mezi ně bohužel nepatřím a jsem ráda, že jsem s levelováním nespěchala. Je to totiž to jediné, co je na hře dobré. Beta for Azeroth je datadisk vydaný v katastrofálním stavu, s příšerným Azerite systémem, nevyvážeností povolání a s hodně základním end game obsahem. A pokud se jedná o Warfronts, Island Expeditions a další vychytávky, ty prostě nestačí a nejsou zábavné. Pokud datadisk není schopen zabavit alespoň do prvního patche, oproti Legionu je to vážně smutné. Možná je Beta for Azeroth něčím jako byl Warlords of Draenor: přípravou k něčemu většímu a velkolepějšímu. A bude lepší, když se tak opravdu stane. Blizzard ztratil hromadu hráčů a díky Legionu je přivedl zpět: "Hej, umíme vás poslouchat, vidíte? Všechno je ok, pojďte zpátky." Něco jako když majznete svou kočku přes čenich a pak ji lákáte zpátky na pamlsek. Zklamat jednou je jedna věc. Zklamat podruhé, i když jste tvrdili, že jste se poučili, to je věc druhá. A důvěra už se získává zpět těžko. Kočka už zpátky přijít nemusí.

Blizzard slíbil, že se do budoucna poučí. A asi i poučil co se týče rychlejšího vydávání obsahu (WoD se neopakuje, ale za cenu mizerného obsahu a myšmaše). Ale přestal naslouchat. Odpojil se od hráčské základny, přestal nám rozumět. A co je horší, začíná vycházet na povrch, jaká nálada v Blizzardu panuje. Zaměstnanci berou mizerné peníze a aby si mohli dovolit rodinu, musí z firmy odejít. Když byl oznámen prodej charitativního peta, spousta lidí rýpala v komentářích do Blizzardu: "Nechcete ty peníze přispět spíš svým zaměstnancům? Vypadá to, že je potřebují víc." Na BlizzConu byl oznámen nový hrdina do Heroes of the Storm a také slibované HGC jen aby nám Blizzard v pátek mezi řádky a vzletnými termíny oznámil, že hru odstřelí, aby to měla rychle za sebou. A pak tu máme Diablo Immortal, které si žádá čínský trh a čím dál větší poptávka po mobilních hrách. Spousta týmů v Blizzardu byla přesunuta na vývoj dalších mobilních her. Můžeme jen hádat, kolik dalších vývojářů z dalších herních týmů bude ještě přesunuto. Heroes of the Storm už přesunuti byli. Kdo bude další? Navíc podle nového ředitele Blizzardu společnost vyvíjí nejvíce titulů v historii a má před sebou slibnou budoucnost. Ale já se ptám: jakou budoucnost? Blizzard jsem milovala, protože se odlišoval. Málokdy vydal hru, která byla nedokončená. Hearthstone okamžitě získal obrovskou základnů hráčů po celém světě, hráli ji i lidé, kteří jinou Blizzard hru ani neznali. HotS možná nesesadil giganty jako League of Legends nebo Dotu, ale byl zábavnou hrou. O Overwatchi jsem tvrdila, že ho nikdo nebude hrát. A podívejte se, kolik má hráčů. Starcraft je národním e-sportem v Jižní Korei a to mluví samo o sobě, ale též už zemřel. WoW definovalo svůj žánr, Diablo také. Jenomže finanční ředitelka, která byla z Activisionu převelena do Blizzardu, přišla za vývojáři a řekla: "Vývoj vašich her stojí hromadu peněz a času. Začněte šetřit." A tak není divu, že se Blizzard přepnul z módu "Radši pomalu a kvalitně" na "Hlavně rychle a ušetřit prachy". Jestli se Blizzard chce stát herní společností s generickými hrami, které se nebudou odlišovat od ostatních titulů a nikdo už si nikdy neřekne: "Jo, tohle je Blizzard, má to jejich rukopis," mají k tomu v tom případě velmi dobře nakročeno. Blizzarde (pardon, Activision Blizzarde), doufám, že si ty peníze z generických mobilních her pěkně užiješ, až odstřelíš zbytek her, které jsme měli rádi. Ten, kdo rozhodoval o spojení Activision a Blizzardu, by měl být pověšen za koule do průvanu a lynčován do bezvědomí pro výstrahu. WoW nehraji. Ostatní hry jsem odinstalovala. Blizzard mě svým přístupem ke hrám a fandům natolik znechutil, že už je odmítám podporovat. Počkám si na WoW Classic, vyzkouším to. A pak se rozhodnu. Ani remaster Warcraftu III nebudu kupovat. Současný stav hry i chování Blizzardu mě znechutilo natolik, že jsem položila funkci šéfredaktorky. Proto jste dlouho ode mě neviděli žádný článek. Jen jsem to teprve teď napsala oficiálně. Je mi proti srsti psát o hře, která nemá dostatečný obsah a už vůbec se mi nechce psát o čemkoliv od společnosti, která ze všech svých ideálů zachovala jen jediný. Není to leností, ani něčím jiným, je to znechucením. Blizzarde, já nechci hrát hry na malé obrazovce mobilu. Já mám mobil na volání, poslech hudby a občas na čtení. Já si hru chci zahrát doma u velké obrazovky a pohodlně s myší, klávesnicí nebo na konzoli. Přijdu zpátky, až se vzpamatuješ. Zatím se měj a hodně štěstí v tom, co děláš. Třeba si odkup akcie od Activisionu zpátky, teď jsou přece levný, když tak hezky spadly, no ne?

 

A jen tak ke konci malý vtip. Víte, proč je EA nejhorší herní společností v Americe? Protože Ubisoft je v Evropě. Vypadá to, že znění tohoto vtipu asi brzy změním.

Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš Discord. Rádi vás uvidíme.